Investiční zpravodaj

Ačkoli platina s palladiem nejsou ve světě drahých a investičních kovů žádnými nováčky, netěší se takové oblibě jako zlato a stříbro. Navzdory tomu, že se jedná o kovy vzácnější a cennější — a do jisté míry také dražší. Francouzský král Ludvík XV. ostatně kdysi prohlásil, že platina je jediným kovem hodným krále. Formálně jsou však dnes oba tyto kovové prvky považovány za průmyslové kovy a v průmyslu také nacházejí nejčastější využití.

Odkud palladium s platinou pochází?

Jedinečnost platiny a palladia s sebou nesou jak jejich vlastnosti, tak skutečnost, že jejich produkce je — zejména v porovnání se zlatem a stříbrem — značně omezená a mnohonásobně nižší. Celoroční těžba palladia činí pouze zhruba 200 tun, u platiny pak dokonce jen 130-200 tun. Náročný je i samotný proces těžby, kdy na jednu unci platiny je nezbytné vytěžit až 10 tun rudy a její zpracování zabere 5 měsíců.

Největší naleziště obou kovů nalezneme v Jihoafrické republice a na území Ruska; palladium se ve větším množství těží rovněž v USA či Kanadě. Cena a dostupnost těchto kovů tak do jisté míry závisí i na geopolitické situaci — například v průběhu roku 2022 cena palladia prudce vzrostla.

Využití platiny a palladia

Ačkoli platinu i palladium najdeme také ve špercích (a to například včetně britských korunovačních klenotů), a to jak v čisté podobě, tak jako ve šperkařských slitinách, u obou kovů převládá průmyslové využití. Díky výjimečným katalyzačním vlastnostem obou prvků se jedním z jejich největších odběratelů stal automobilový průmysl — 30 % roční produkce platiny míří do katalyzátorů spalovacích motorů.

Uplatnění najdou rovněž v leteckém a elektrotechnickém průmyslu. Platinu najdeme v počítačových mikroprocesorech a čipech, stejně jako v řadě přesných vědeckých a lékařských přístrojů (senzory, kardiostimulátory). Platinu i palladium hojně využívá také stomatologie, a to zejména v podobě korunek, implantátů či zubních výplní. Japonsko například vyžaduje, aby státem dotované dentální slitiny obsahovaly minimálně 20 % palladia. Japonsko je navíc jedním z největších konzumentů platiny — 90 % světových platinových šperků míří právě tam.

Platina s palladiem nicméně představují rovněž stabilní investiční kovy, které lze získat v podobě slitků i mincí. Podobně jako stříbro ovšem nejsou osvobozeny od DPH.

Většina investorů a sběratelů se zaměřuje na mince produkované uznávanými světovými mincovnami. I když trh nabízí mnoho různých motivů mincí, některé se prodávají lépe než jiné. Které motivy mincí patří k nejoblíbenějším a proč tomu tak je?

Populární zlaté investiční mince světových mincoven

Mezi nejoblíbenější a známé po celém světě se dozajista řadí slavná mince Wiener Philhamoniker. Na výsluní se drží už dlouhé roky a pochází z mincovny Münze Österreich v Rakousku. Je ražená od roku 1989. Investorsky je oblíbená hlavně kvůli své historii a proto, že představuje nejslavnější hudební těleso na světě.

Kanadská královská mincovna razí od roku 1979 zlatou investiční minci Maple Leaf. Mince má na svém rubu vyobrazený javorový list, symbol Kanady. Pod ním se skrývá druhý, o poznání menší javorový list, který zároveň slouží jako bezpečnostní prvek určující pravost mincí. Od roku 2015 je jím pomocí gravírování laserovou technologií opatřena každá mince. Maple Leaf se těší popularitě hlavně pro vysokou míru světové akceptace, svou historii i příznivou cenu v poměru ke kvalitě.

Milovníci čínských symbolů by neměli opomenout lunární sérii pocházející ze slavné mincovny Perth Mint. Velkou výhodou této série je, že se nejedná jen o mince investiční, ale mohou být časem i cenným sběratelským kouskem. Představují 12 symbolů zvířat z čínského lunárního roku a jsou raženy už od roku 1996.

Oblíbené mince v ČR

Na dobu svého vzniku odkazují historické zlaté mince. Jsou zároveň vhodné k uchování hodnoty, protože jsou vyrobené z drahých kovů a do budoucna představují slušný potenciál ke zhodnocení. Vzácné jsou i díky tomu, že jich je na trhu pouze omezený, ne příliš velký počet. Jednoznačně nejoblíbenější jsou v ČR sběratelské pamětní mince a dukáty. Nominální hodnota udávaná v českých korunách láká nejednoho sběratele.  

V roce 1923 začala ražba svatováclavských dukátů. V roce 1939 došlo k přerušení a dnes jsou pro svou vzácnost nesmírně vyhledávané. Desetidukát z roku 1937 byl v roce 2017 vydražen za 14,7 milionů korun.

České pamětní mince vydává v pravidelných cyklech také Česká národní banka (ČNB). Zobrazují různé události, místa a osoby spjaté s českou historií a představují velmi žádaný artikl.